V úterý 18. března 2025 nařídil ruský prezident Vladimir Putin po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem své armádě dodržovat 30denní příměří na ukrajinské energetické infrastruktuře. Tato dohoda se však nevztahuje na aktivní frontové linie ani na civilní obyvatelstvo, což vyvolává otázky ohledně její účinnosti při nastolení komplexního míru.
Bílý dům zdůraznil, že je třeba přesměrovat zdroje z válečných akcí na řešení potřeb ruských i ukrajinských občanů. Vedoucí představitelé se dohodli, že toto příměří v oblasti energetiky a infrastruktury bude prvním krokem k míru, přičemž se plánují technická jednání o zavedení námořního příměří v Černém moři, jakož i jednání o úplném příměří a trvalém míru.
Prezident Trump, který se snažil získat Putinův souhlas s bezpodmínečným příměřím, označil rozhovor za “velmi dobrý a produktivní” v příspěvku na serveru Truth Social. Vyjádřil naději na rychlý přechod od tohoto omezeného příměří k úplnému zastavení bojů a ukončení války.
Dohoda však nedosahuje 30denního bezpodmínečného příměří, které Ukrajina dříve přijala. Putin nastínil několik podmínek pro širší mírová jednání, včetně úplného zastavení zahraniční vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Tento postoj je v souladu s ruským konzistentním požadavkem po celou dobu konfliktu na ukončení západní podpory Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil skepticky k upřímnosti Putinova úsilí o mír. Jeho obavy podpořil i anonymní ukrajinský zákonodárce, který poukázal na to, že souhlas se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu těsně před jarem nemusí nutně znamenat skutečný zájem o mír.
Načasování této dohody je významné, protože Rusko se během války opakovaně zaměřovalo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Příměří přichází v době, kdy Ukrajina rovněž prokázala zvýšenou schopnost zasahovat na ruském území, jak dokládají nedávné útoky dronů na ruská palivová zařízení.
Ačkoli tento vývoj představuje potenciální krok směrem k deeskalaci, je důležité poznamenat, že dohoda neřeší pokračující násilí na frontách ani dopad na civilní obyvatelstvo. Omezená povaha příměří vyvolává otázky ohledně jeho potenciálu vést ke komplexní mírové dohodě.
Mezinárodní společenství bude pozorně sledovat provádění tohoto příměří v oblasti energetické infrastruktury a jeho dopad na širší konflikt. Úspěch této počáteční dohody by mohl připravit půdu pro rozsáhlejší jednání, která by mohla zahrnovat diskuse o územních otázkách a budoucnosti sporných oblastí, jako je například Záporožská elektrárna.
V rámci probíhajícího diplomatického úsilí se Trump zmínil o plánu odcestovat do Saúdské Arábie na schůzku s Putinem, aby s ním dále jednal o příměří, ačkoli přesné načasování tohoto setkání Bílý dům zatím nepotvrdil.
Závěrem lze říci, že dohoda o pozastavení útoků na energetickou infrastrukturu sice představuje významný posun v rusko-ukrajinském konfliktu, ale její omezený rozsah a skepse ukrajinského vedení podtrhují složité problémy, které zůstávají při dosahování trvalého míru. Následující týdny budou rozhodující pro určení, zda toto příměří může sloužit jako základ pro komplexnější jednání, nebo zda se ukáže jako další dočasný útlum ve vleklém konfliktu.
Toto sdělení má pouze informativní charakter.
